Krásno – Recenze – 40%

Dva kamarádi Adam (Ondřej Sokol) a Michal (Martin Finger) jedou do Šumperka, kde před čtyřmi lety v nedalekém jezeře Krásno tragicky utonula Michalova maminka. Shodou okolností krátce po jejich příjezdu umírá i Michalův otec, který byl dlouho v nemocnici. Oba muži se setkávají s jeho druhou ženou (Jana Krausová) a napadne je, jestli náhodou neměla se smrtí té první něco společného. Zatímco se potulují po Šumperku, hádají se s místními, vzpomínají, potkávají bývalé spolužáky a filozofují, tak se zároveň snaží za každou cenu najít nějaký důkaz, díky kterému by na ni mohli čtyři roky starou (možná) vraždu navléct…

Ondřej Sokol je výborný komik (Partička), herec (Perfect Days), divadelní režisér (Vánoční koleda) a nyní i filmový režisér. Filmem Krásno celovečerně debutuje, je jedním ze tří autorů scénáře a ještě v něm hraje jednu z hlavních rolí. A bohužel to zásadně skřípe.

Celkem symptomatická pro zbytek filmu je úvodní retro sekvence, ve které se v Krásnu koupou tři malí chlapci, když v tom do jezera uhodí blesk. Čtvrtý chlapec, který byl na břehu, je začne zachraňovat, nicméně ne všechny se mu podaří z vody včas vytáhnout. Tato scéna nemá na první pohled žádnou spojitost s následujícím dějem, protože se v něm žádní z těchto chlapců již dále nevyskytují a ani se nevysvětlí, jestli náhodou mezi nimi nebyli hlavní hrdinové tohoto filmu (z doby, kdy byli sami děti). Předpokládám, že to je celé nějaká metafora nebo složitý symbolismus, jehož smysl se mi však odhalit nepodařilo. Značí to však jednu věc – Ondřej Sokol měl s tímto filmem umělecké ambice a chtěl jím něco říct (na konci filmu se dokonce přemítá o smyslu života). A tvrdě narazil.

UPDATE: Jak čtenář Marty v komentářích upozorňuje, dva z těch chlapců v úvodní sekvenci skutečně jsou hlavní hrdinové tohoto filmu (v jeho průběhu jsou na to dvě narážky, které jsem asi vytěsnil). Nicméně na mém názoru na film to nic nemění.

Podle tvůrců jde o černou komedii. To není tak úplně pravda. Humoru se tu moc nevyskytuje a film spíš připomíná poměrně seriózní drama, do kterého je občas plácnutá osamocená černohumorná hláška nebo veselá scénka, která pak v daném kontextu působí v lepším případě nepatřičně, v horším případě křečovitě. Naprostá většina scén má dramatický a smrtelně vážný charakter (ostré hádky, upřímný smutek, deprese, smrt), což se výrazně tluče s komediálními scénkami, které jsou ale komediální jen proto, že se v nich vyskytuje nějaká figurka, která dělá humor, nebo se v ní stane něco absurdního (hrdinům ujede z kopce auto a vrazí do starého kina). Celkem nekonzistentní je i výčet nejdůležitějších postav, které působí, jako by byly každá z jiného filmu:

• Ondřej Sokol si svoji roli „hejska z velkoměsta“ celkem užívá a občas je i docela vtipný, čistě komediální role to ale není.
• Postava Martina Fingera je melancholický člověk utápějící se v pocitech zoufalství a smutku, na kterém není absolutně nic vtipného.
• Jana Krausová hraje hysterickou a nesympatickou ženu, která se umí přetvářet a umí být zlá. Nic, co by se hodilo do komedie. Ani do černé ne.
• Její dcera (Zuzana Stavná) je ve filmu kvůli románku s jedním z hrdinů a kvůli jedné nahé scéně, ovšem čehokoli komediálního jsem se od ní nedočkal.
• Duo legračních policistů (jeden z nich je Ondřej Malý), duo legračních pohřebáků (jeden z nich je Karel Roden) a legrační majitel hotelu (Michal Pavlata) jsou čistě komické postavičky, místy hraničící s karikaturami. Ty jediné (+ občas Sokol) se hodí do černé komedie. Zbytek fakt ne.

I kdybych akceptoval, že to je černá komedie, tak bych se rozhodně obešel bez všeho toho filozofování a byl bych radši, kdyby to celé bylo méně nudné, vtipnější, zábavnější a nebralo se to tak smrtelně vážně.

Kromě toho jsem měl zásadní problém s dialogy, které místy působí strašlivě divadelně. Každou chvíli se někdo (nejčastěji Martin Finger) někam zahledí a pronese nějaký monolog takovým způsobem, jako by ho deklamoval na jevišti. Nevím, jestli zde Ondřej Sokol aplikoval své zkušenosti s herci z divadla, nebo jestli je to problém scénáře, ale podobné věci prostě do filmu nepatří.

Neméně zásadní nedostatek spočívá v samotném ději, který je nesrozumitelný a nejasný a není ani moc poutavý či zajímavý. Jeho větší část je založená na dohadech hlavních hrdinů, jestli jsou na stopě vraždy nebo ne, což se ovšem v průběhu filmu NAPROSTO VŮBEC NEVYŘEŠÍ a odpověď na to, jak to tedy doopravdy bylo, zůstane divákovi skryta. Pokud šlo o záměr, tak nechápu jeho smysl.

Pokud se na filmu Krásno najde něco, k čemu nijak velké výhrady nemám, tak jsou to herecké výkony a technické kategorie. Jinak ale snímek trpí nedostatkem dramaturgie, nedrží moc pohromadě a působí spíš jako usmolený slepenec několika různých žánrů, které se k sobě nehodí, a ve spojitosti s bizarní směsicí postav vytvářejí dojem nepříliš dobře uchopitelného kočkopsa, který nakousne velkou spoustu motivů a témat, ale většinu z nich nedokousne. Natočené to moc dobře není, debutantská nezkušenost Ondřeje Sokola se ale časem určitě obrousí a třeba pak do své filmografie zahrne i něco, co bude mít alespoň trošku nadhled, menší ambice a nebude to tak emocionálně chladné a zoufale zmatené.

P.S. Film byl kromě tradičních způsobů financován i netradiční veřejnou sbírkou na internetu, kde v podstatě každý mohl k realizaci filmu přispět zakoupením hrnečku/trička/lístků na premiéru/večeře s tvůrci/role v komparzu atd. Takže v závěrečných titulcích je položka „crowdfunders“, kde je seznam jmen, kterým tvůrci děkují za to, že si zakoupili „poděkování v závěrečných titulcích“. Moc hezký nápad. Bohužel zajímavější, než celý film.